Na úvod… Toto je můj první článeček zde, chtěla bych jen říci, že to, co popisuji, je pro někoho možná obyčejná hloupost, ale mě to fascinuje již dlouho. Tady to je…
Hledím na čerstvě utřenou polici, v níž stojí něco, co chci otevřít a nahlédnout dovnitř. Je to kniha, kniha obalená igelitem ještě z prodejny, odkud jsme ji koupili. Již na první pohled působí špatným a zlověstným dojmem, jehož se nejde zbavit, i přes to, že je odložená stranou. Stále na ni musíte ostražitě koukat s příměsí strachu v duši. Cosi vás nutí si na ni sáhnout, vzdorujíc přirozeným obavám z toho uvnitř. Igelit vám dává určitou ochranou vrstvu kolem velké tlusté knihy s mnoha stránkami, které jsou potištěné, asi proto vaše obavy ustupují před fascinací tímto svazkem. Prsty přejíždíte po obalu, o němž víte, že je nutno jej sejmout, abyste nahlédli do nitra bělostných stran. Víte, proč jste si knihu kupovali, ale máte pořád ten pocit nejistoty udělat rozhodnutí. Nevěříte na temné síly, přesto si ta kniha od vás žádá kuráž, chce ji i s vaším strachem, jelikož ho vyzařujete při obyčejném pohledu na ni. Jste jí omámeni, z jejího sevření nejste schopni se vymanit, stále dlaněmi přejíždíte po nepříjemném povrchu igelitového povlaku, až se to stane. Vaše nehty se do něj zaryjí, desky nepoškodí, jen se zbaví toho jediného, co vás chránilo před obsahem díla. Teprve v onu chvíli si uvědomíte, jaký průšvih jste si naservírovali na stůl. Prudce strháváte zbytek, když se na malý moment uvolníte, což přeruší akorát následné úplné servání igelitu. Dopadne na vás tíha činu, jenž zavinil možnost knihy, aby se její temnost rozlila do místnosti, v níž je. Vy ji z hrůzou kvapem položíte na stůl, zpytujete svědomí, hledíc na knihu s černým podkladem desek, z něj se na vás zrůdně šklebí obličej tvora, jehož se právem bojíte. Potom přijde touha knihu zcela otevřít, citlivě se dotknete obludné tváře, po níž sklouznete na okraj knihy. Opatrně převracíte stránky, dostávajíc se na samotný začátek příběhu, přečtete si tři řádky, na nichž je první věta. Zamrazí vás po zádech a jste donuceni výtisk spěšně zavřít. Srdce vám zběsile pompuje krev, protože cítíte vedle či jinde přítomnost zla, které se z knihy prodralo ven. Je ve světě, ovšem vy už s ním nic nezmůžete…