Rubrika: Aktuality

Přejeme příjemné čtení:

Měsíc březen je již od roku 1955 věnován oslavě knih a vyprávění. V současné digitální době získává tato tradice nový rozměr i díky internetu. Společné čtení a poslech totiž nejsou pouze cestou k bohatší slovní zásobě, ale i klíčem k hlubší empatii a sebepoznání.

Na naší škole se opět připojíme čtením knih a i o knihách k celostátní akci Noc s Andersenem. Povíme si o dánském pohádkáři H. CH. Andersenovi, připomeneme si naše známé spisovatele V. Čtvrtka, M. Macourka, Z. Svěráka a další,  kteří nemají v tomto roce žádné výročí. Ukážeme na jejich práci, tj. pohádky, večerníčky, písničky, filmy pro děti. Školní knihovna může od těchto autorů nabídnout řadu titulů, stačí jen přijít, vypůjčit si a číst. Díky zapojení do různých čtenářských soutěží se naše nabídka knih stále rozšiřuje.  V naší nabídce najdete i klasické bestsellery.

Mezi ně patří například: 

Don Quijote: Miguel de Cervantes y Saavedra

Pán prstenů: J. R. R. Tolkien

Malý princ: Antoine de Saint-Exupéry

Série Harry Potter: J. K. Rowlingová

A že je ta kniha „tlustá“? Má hodně stránek? To není argument.

Jak dlouho trvá přečíst 100 stran? Čas strávený čtením 100 stran se liší podle náročnosti textu a tempa čtenáře:

Rychlé čtení (lehká beletrie): zabere přibližně 1 až 2 hodiny.

Průměrné čtení (různé žánry): trvá 2 až 4 hodiny při tempu 20–50 stran za hodinu.

Náročné čtení (odborné): může trvat 1 až 2 dny i déle, pokud si u čtení děláte poznámky a studujete.

Své vlastní tempo si můžete ověřit tak, že si přečtete 10 stran za sebou a změříte si čas. Podle výsledku si pak snadno spočítáte, jak dlouho by vám trvalo přečíst celých 100 stran.

Připomínáme akce:

Čtení pomáhá –  https://www.ctenipomaha.cz/

Ing. D. Pitelková

Sadako Sasaki byla japonská dívka, která přežila výbuch atomové bomby v Hirošimě v roce 1945, když jí byly pouhé dva roky. Zpočátku se zdála úplně zdravá, ale o deset let později, v roce 1955, u ní lékaři objevili leukémii způsobenou ozářením.

V Japonsku je pověst, že člověku, který složí tisíc papírových jeřábů, se může splnit přání nebo se uzdravit. Z tohoto důvodu je začala skládat i Sadako. Dle legendy jich složila 644 a další stovky pro ni vytvořili její kamarádi. Sadako ale zemřela 25. října 1955.

Po její smrti její přátelé přišli s nápadem postavit památník připomínající děti zabité atomovou bombou v Hirošimě. V roce 1958 tak byla odhalena socha Sadako držící zlatého jeřába. Stala se všeobecným symbolem důsledků použití atomových zbraní. Na místo je tak každý rok zasílán nespočet papírových jeřábů. Letos se k této připomínce připojila i naše škola, konkrétně žáci devátého ročníků, který se s příběhem Sadako Sasami seznámili v hodinách dějepisu a jeřáby vytvořili v hodinách výtvarné výchovy. Ty jsme nyní zaslali do Hiroshima Peace Culture Foundation, které by je mělo pověsit u památníku Sadako.

Naši žáci k jeřábům připojili následující vzkaz: „Pro tebe, která jsi přežila ticho po světle. Ať si lidé pamatují, že i jeden dětský dech má větší cenu než jakákoliv síla, která ničí. Nechť už se obloha nikdy nerozzáří bolestí, ale jen nadějí.“

Zlata Houdková, Jan Jiráň, Eliška Mazanec, Jan Šťovíček

IMG_2623

Obrázek 1 z 6