Snad každý zná dinosaury, pravěké ještěry nejrůznějších velikostí, vzhledů a indispozic. Občas v televizi slyšíme o nálezu nějakých koster v Americe, nebo v Asii. Česko sice moc vlastních dinosaurů nemá, ale přeci jen se nějaký najde.
Hlavním důvodem absence kostí je, že na většině území České republiky se rozkládalo mělčí moře. Na něm bylo pár malých ostrůvků.
Mezi nejznámějších Čechy v oblasti paleontologie patří třeba Josef Augusta. Ten napsal mnoho publikací a spolupracoval s Vlastimilem Burianem, který mu párkrát dělal malíře. Pan Augusta se také jako odborný poradce podílel na natáčení filmu Cesta do pravěku, který byl ve své době neuvěřitelně historicky přesný. Jeho knihy v dnešní době už tak aktuální nejsou, hlavně ty ohledně druhohorních plazů, ale ve své době (ve 30. a 40 letech) rozhodně byly. Dalším známým paleontologem je Antonín Frič. Ten učinil mnoho objevů, z nich třeba zmíním objev jediného českého ptakoještěra Cretornis hlavaci. Jelikož objevy učinil v 19. století, je možné že kosti, které považoval za dinosauří, byly ve skutečnosti kosti jiných plazů (např. aligátorů). Takto objevil a popsal třeba i plesiosaura, Cimoliasaurus teplicensis. Trochu pozitivnějšími případy je pak objev Albisaura. Pojmenoval ho Albisaurus scutife, což je v překladu ,,ještěr od Labe nesoucí šupiny”. Vědci si nejprve mysleli, že se jedná pouze o pravěkého plaza, nikoliv dinosaura. Při bližším zkoumání se však ukázalo, že o dinosaura se s největší pravděpodobností opravdu jednalo. Podobně je to i s jeho objevem stehenní kosti Pronrosteuse. pravděpodobně to byl rod archosaura (vývojově pokročilého plaza), možná byl dokonce neptačí dinosaurus. Jméno už párkrát změnil, nejnovější mu dal americký paleontolog a to “špatná nebo bezcenná kost”, odkaz na stav zachování fosílie. Mezi Čechy, kteří přispěli naší paleontologii, nesmíme zapomenout na Zdeňka Buriana. Ten se zabýval mimo jiné paleontologickými rekonstrukcemi. Každý z vás jste se určitě s jeho kresbami někdy setkali. Na jeho kresbách se také zakládá vzhled dinosaurů v už již zmíněném filmu Cestě do pravěku. Zajímavostí je, že Japonci se při tvorbě Godzilly inspirovali právě Burianovým dinosaurem. Teď už si představíme snad nejznámějšího dinosaura, Burianosaura. Burianosaurus augustai, v překladu “Burianův ještěr” a druhým jménem na poctu Josefa Augusta, byl objeven docela náhodou. Nálezcem se stal kutnohorský lékař a amatérský sběratel fosilií Michal Moučka. Jednalo se přímo o stehenní kost, kterou našel v lomu poblíž Mezholez. Kost je možné vidět vystavenou v Národním muzeu a v DinoParku Praha se nachází dvojice modelů Burianosaura v životní velikosti. Byl to pravděpodobně menší býložravý dinosaurus, který žil v období křídy. Dalším dinosaurem je nejspíše Moravská tetanura. Z tohoto dinosaura se zachoval pouze zub, který byl objeven už před druhou světovou válkou, ale dlouho ležel v depozitáři. Identifikoval ho Daniel Madzia kolem roku 2013. Tento dinosaurus je však formálně nepopsaný právě kvůli nedostatku fosilií. Pravděpodobně se jednalo o dravého dinosaura velkého asi 5 metrů. Nalezen byl v místě zvaném “Švédská šance” nedaleko Brna. Čechy mají sice opravdu málo dinosaurů, ale určitě se najdou ještě nějaké pozůstatky dokazující, že pravěcí dinosauři žili opravdu i na našem území.
Tereza Dvořáková, 9. E
Rekonstrukce jedince rodu Eustreptospondylus. Takto nějak mohla vypadat i Moravská tetanura.
Kresba pravděpodobného vzhledu Burianosaura.
Stehenní kost
Kresby Buriana
Tyrannosaurus a Trachodon
Tarbosaurus