Byla jednou jedna dívka Alenka, která chodila do deváté třídy, byla to vlastně obyčejná dívka, ale všechny slečny v jejím věku chodily nakupovat, na různé diskotéky, ale ona ne. Alenka si celý svůj volný čas jenom četla. A jednoho dne, co Alenka přišla domů, tak pozdravila svou mamku, mladší ségru Klárku a šla si do pokoje číst.
Tak a teď vám vysvětlím, proč si Alenka pořád čte. Protože před asi dvěma lety měla jejich rodina autonehodu, Klárka je od té doby na vozíku a její otec náhle zmizel. Všichni si mysleli, že nepřežil, ale jednoho dne…ale zpátky k Alence.
Když si odložila tašku, chtěla si jít sednout na svoji pohovku vedle polic s knihami. Prošla okolo zrcadla, které viselo na zdi, ale Alenka si hned všimla, že tu něco nehraje, znala svůj pokoj jako nikdo jiný. Zrcadlo bylo v levém horním rohu prasklé. Přišla blíže a chtěla si na tu prasklinu sáhnout, jestli to není jenom nějaký vtípek od Klárky, přibližovala se pořád blíže a blíže a když se dotkla zrcadla, tak jí tam najednou propadla ruka. Vyděsila se, ruku hned vytáhla a sedla si na postel a přemýšlela, co se to jenom stalo, ale Alenka se ničeho nebojí, vstala z postele, prostrčila nohu, pak ruku, až tam najednou celá vlezla. Až tam si uvědomila, jakou chybu udělala, protože se objevila v obřím zrcadlovém bludišti.
Mariana Bučková, 7. D