{"id":225,"date":"2014-04-16T07:54:49","date_gmt":"2014-04-16T05:54:49","guid":{"rendered":"http:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/?p=225"},"modified":"2019-03-29T15:40:50","modified_gmt":"2019-03-29T14:40:50","slug":"pribehy-na-pokracovani-alalie-1-cast","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/?p=225","title":{"rendered":"P\u0158\u00cdB\u011aHY NA POKRA\u010cOV\u00c1N\u00cd: ALALIE-1.\u010c\u00c1ST"},"content":{"rendered":"

Alalie<\/strong><\/span><\/em><\/span>\"Alalia\"<\/a><\/strong><\/span><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 P\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed dostavn\u00edk, psal se r.1898 z\u00e1\u0159\u00ed a v\u00a0\u017denev\u011b byl pr\u00e1v\u011b sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t italsk\u00fdm anarchistou Luigi Luchenim na Rakouskou c\u00edsa\u0159ovnu Al\u017eb\u011btu, kter\u00e1 milovala Bavorsko stejn\u011b jako d\u00edvka Alalie. Zat\u00edmco cel\u00e9 Rakousko bylo zahaleno smutkem, tato d\u00edvka se pr\u00e1v\u011b s\u00a0rodi\u010di p\u0159ist\u011bhovala do V\u00eddn\u011b, kde kam se pod\u00edvala, vl\u00e1l \u010dern\u00fd samet. Novin\u00e1\u0159i se p\u0159edh\u00e1n\u011bli o co nejpikantn\u011bj\u0161\u00ed \u00favodn\u00ed \u010dl\u00e1nek o smrti c\u00edsa\u0159ovny. N\u00e1rod truchlil, av\u0161ak Alalie nec\u00edtila smutek, proto\u017ee s\u00a0c\u00edsa\u0159ovnou Sisi souc\u00edtila jinak. Zaj\u00edmala se o jej\u00ed \u017eivot a osud u\u017e d\u00e1vno. P\u0159e\u010detla nes\u010detn\u011b novinov\u00fdch zpr\u00e1v o zvl\u00e1\u0161tn\u00edm vnit\u0159n\u00edm smutku, kter\u00fd zahltil c\u00edsa\u0159ovnu, p\u0159\u00e1la si odej\u00edt z\u00a0tohoto sv\u011bta. By\u0165 jen v\u00a0my\u0161lenk\u00e1ch po smrti tou\u017eila, b\u016fh ji vysly\u0161el a zem\u0159ela bez velk\u00e9 bolesti.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 Alalie, jak ji za\u010dali \u0159\u00edkat rodi\u010de a p\u0159\u00e1tel\u00e9, trp\u011bla od 8 let chorobnou ztr\u00e1tou \u0159e\u010di. Nikdo si to nedovedl vysv\u011btlit, ani ona sama. L\u00e9ka\u0159i byli bezradn\u00ed. Ze dne na den ji pohltil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spl\u00edn a zamkl j\u00ed i \u00fasta. O 10 let pozd\u011bji spl\u00edn je\u0161t\u011b vzrostl. A stejn\u011b jako c\u00edsa\u0159ovna Sisi, m\u011bla Alalie my\u0161lenky na p\u0159ed\u010dasn\u00fd odchod z\u00a0tohoto sv\u011bta. I p\u0159es vnit\u0159n\u00ed nepokoj zbo\u017e\u0148ovala sv\u016fj rodn\u00fd d\u016fm na venkov\u011b Bavorska. Ta v\u016fn\u011b sena, posekan\u00e9 tr\u00e1vy \u010di dobytka ji alespo\u0148 dr\u017eely p\u0159i \u017eivot\u011b, ale p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed do V\u00eddn\u011b ji vzalo i r\u016f\u017eov\u00fd n\u00e1dech na jej\u00edch l\u00ed\u010dk\u00e1ch. Bylo to pro ni t\u011b\u017ek\u00e9. Velk\u00e9 m\u011bsto, mnoho lid\u00ed a ona c\u00edtila strach. P\u0159\u00edroda j\u00ed byla nadev\u0161e. V Bavorsku m\u011bli mal\u00fd statek, chovali zv\u00ed\u0159ata od slepic po kr\u00e1vy. Nemluv\u011b o ko\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 st\u00e1le p\u0159ib\u00fdvaly jako roj v\u010del. Alaliin otec dostal nab\u00eddnu, kter\u00e1 se podle jeho slov neodm\u00edt\u00e1. \u201c\u0158editel slavnostn\u00edch voz\u016f \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159\u016f\u201c. \u201eNo nezn\u00ed to vzne\u0161en\u011b?” pochvaloval si otec, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b rozlepil ob\u00e1lku se smlouvou k\u00a0nov\u00e9 pr\u00e1ci. Jeho nad\u0161en\u00ed nesd\u00edlel nikdo. I maminka rad\u011bji d\u00fdchala \u010derstv\u00fd vzduch venkova. Tam se alespo\u0148 starala o dobytek, ale co ji \u010dek\u00e1 ve m\u011bst\u011b? Jejich jedin\u00e1 slu\u017eebn\u00e1 odm\u00edtla ihned. Otec ani nestihl dokon\u010dit v\u011btu a slu\u017eebn\u00e1 m\u011bla sbaleno. Je\u0161t\u011b ten den ode\u0161la do nedalek\u00e9ho statku.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 Alalie vysed\u00e1vala u okna, a proto\u017ee bydleli ve \u010dtvrt\u00e9m pat\u0159e poschod\u00ed, kochala se alespo\u0148 pohledem do korun strom\u016f. Maminka ji pohladila po vlasech, a jakoby ji \u010detla my\u0161lenky, pronesla ti\u0161e. \u201eAlespo\u0148 n\u011bco zelen\u00e9ho, vi\u010f, hol\u010di\u010dko?\u201c \u0158\u00e1dky, kter\u00e9 se plnily v\u00a0Alaliin\u00fdm se\u0161it\u011b, byly napln\u011bny touhou, sny, z\u00e1rmutkem, nad\u011bj\u00ed na nov\u00fd \u017eivot, po kter\u00e9m tou\u017eila.<\/p>\n

B\u00e1se\u0148: \u201eHLAS P\u0158\u00cdRODY\u201c<\/p>\n

Dny ve m\u011bst\u011b pln\u00e9 lid\u00ed se nekr\u00e1t\u00ed,<\/p>\n

pro\u010d musela jsem p\u0159ik\u00fdvnout na beznad\u011bj, co se nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

J\u00e1 vr\u00e1tit bych se cht\u011bla do m\u00edst nad\u011bje,<\/p>\n

kde l\u00e1sku naleznu bez hloup\u00e9ho z\u00e1voje,<\/p>\n

kter\u00fd nos\u00edm p\u0159ed lidmi,<\/p>\n

aby nespat\u0159ili ty slzy,<\/p>\n

m\u016fj smutek a \u017eal,<\/p>\n

touhu po \u017eivot\u011b a d\u00e1l\u2026.?<\/p>\n

Nech\u00e1m si zd\u00e1t, co z\u00edt\u0159ek p\u0159inese,<\/p>\n

obr\u00e1t\u00edm se k\u00a0p\u0159\u00edrod\u011b a ta mne unese.<\/p>\n

\u00a0\u00a0 Ze v\u0161eho, co c\u00edtila, se cht\u011bla vypsat a jej\u00ed se\u0161it byl co nevid\u011bt pln\u00fd ver\u0161\u016f. Tak jako jin\u00e9 d\u00edvky si psaly den\u00edk, aby v\u0161e, co pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edvaj\u00ed, zaznamenaly do sv\u00e9ho tajn\u00e9ho se\u0161itu s\u00a0ko\u017eenou vazbou ,Alalie psala b\u00e1sn\u011b. Milovala poezii. Jej\u00edm obl\u00edben\u00fdm autorem byl \u0159eck\u00fd b\u00e1sn\u00edk Henrich Hein. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed jeho b\u00e1sn\u00edm nerozum\u011bla, ov\u0161em Alalie pochopila hned spletitost t\u011bch ver\u0161\u016f, nebo\u0165 i ona c\u00edtila ten z\u00e1van svobody, po kter\u00e9 tou\u017eila. Byl tu podzim se v\u0161\u00edm, co k\u00a0n\u011bmu pat\u0159ilo. Barevn\u00e9 list\u00ed dl\u00e1\u017edilo chodn\u00edky, v\u011btve strom\u016f se p\u0159edh\u00e1n\u011bly, kter\u00e9 ud\u011blaj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed \u00faklon, nebo\u0165 v\u00edtr si s\u00a0nimi cel\u00e9 dny pohr\u00e1val. To jedin\u00e9 se zd\u00e1lo Alalii hezk\u00e9. Pestrost barev r\u00e1da p\u0159en\u00e1\u0161ela na pl\u00e1tno. A jej\u00ed obrazy m\u011bly opravdu s\u00edlu. Ve m\u011bst\u011b za\u010dal podzimn\u00ed jarmark. Kolem to von\u011blo klob\u00e1skami, s\u00fdry, \u010derstv\u00fdm pe\u010divem a v\u0161ude bylo\u00a0plno lid\u00ed. Ka\u017ed\u00fd se dral kup\u0159edu, aby zakoupil to \u010di ono. \u201cLid\u00e9 se chovali jako blechy, kter\u00e9 cht\u011bj\u00ed urvat kousek z\u00a0\u010dlov\u011bka a vys\u00e1t ho do posledn\u00ed kapky krve,\u201c honilo se hlavou Alalii, kdy\u017e tak st\u00e1la s\u00a0rodi\u010di a vychovatelkou uprost\u0159ed tr\u017ei\u0161t\u011b na n\u00e1m\u011bst\u00ed a pozorovala ruch velkom\u011bsta. St\u00e1la s\u00a0kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed, kdy\u017e vtom si ji zvl\u00e1\u0161tn\u00edm, ba a\u017e p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem opod\u00e1l zm\u011b\u0159il jeden mlad\u00fd mu\u017e. Alalie s\u00a0mlad\u00edky nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti. A tak ji ani nenapadlo, \u017ee na ni n\u011bkdo hled\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee se mlad\u00edk domn\u00edval, \u017ee ho zahl\u00e9dla. Kdy\u017e Alalie odvr\u00e1tila hlavu ke\u00a0sta\u0159en\u011b, kter\u00e1 se dohadovala se z\u00e1kaznic\u00ed o cen\u011b koz\u00edho s\u00fdra, m\u011bl mlad\u00edk \u010das k\u00a0prohl\u00e9dnut\u00ed ka\u017ed\u00e9 \u010d\u00e1sti jej\u00edho t\u011bla. \u00dahledn\u011b s\u010desan\u00e9 vlasy do drdolu s\u00a0klobou\u010dkem, zelen\u00e9 \u0161aty a\u017e na zem lemovan\u00e9\u00a0b\u00edlou sat\u00e9novou stuhou s\u00a0dlouh\u00fdmi ruk\u00e1vy. V ruce dr\u017eela slo\u017een\u00fd slune\u010dn\u00edk t\u00e9\u017ee barvy a obli\u010dej m\u011bla zahalen jemnou krajkou. P\u0159istoupila k\u00a0h\u00e1daj\u00edc\u00edm se\u00a0\u017een\u00e1m, nadzvedla si z\u00e1voj a napsala na kousek pap\u00edru, zda by mohla ochutnat kousek koz\u00edho s\u00fdra. Po ochutn\u00e1n\u00ed Alalie usoudila, \u017ee cenu, kterou \u017eena za s\u00fdry nab\u00edz\u00ed, je opr\u00e1vn\u011bn\u00e1. \u201cS\u00fdr je dobr\u00e9 kvality,\u201c napsala znovu a na ob\u011b \u017eeny se usm\u00e1la. Rozpor byl vy\u0159e\u0161en a Alalie m\u011bla dobr\u00fd pocit. Ona s\u00fdr\u016fm rozum\u011bla ,v\u017edy\u0165 kdy\u017e \u017eili na statku \u00a0d\u011blali s\u00fdry nejen z koz\u00edho, ale\u00a0i z ov\u010d\u00edho ml\u00e9ka \u010di kravsk\u00e9ho. \u201cA ta smetana!\u201c zavzpom\u00ednala. Mlad\u00edk, kter\u00fd ji s\u00a0\u00fa\u017easem pozoroval, si kone\u010dn\u011b mohl prohl\u00e9dnout rysy v\u00a0jej\u00edm nyn\u00ed nezakryt\u00e9m obli\u010deji. Ale netrvalo dlouho a Alalie z\u00e1voj op\u011bt spustila dol\u016f. Mlad\u00edk z\u00a0n\u00ed nespou\u0161t\u011bl o\u010di. Byla pro n\u011bj velkou z\u00e1hadou. Fascinovalo ho, jak st\u00e1le cosi p\u00ed\u0161e a pak to ukazuje prod\u00e1vaj\u00edc\u00edm. \u0160el bl\u00ed\u017ee, upoutalo ho, \u017ee se d\u00edvka zastavila u \u017eeny, kter\u00e1 pletla ko\u0161\u00edky. Op\u011bt j\u00ed uk\u00e1zala cosi napsan\u00e9 a u\u017e sed\u011bla vedle n\u00ed a naslouchala v\u0161emu, co j\u00ed \u017eena vysv\u011btlovala. Alalii zaujala hbitost, s\u00a0jakou \u017eena ko\u0161\u00edky pletla. Mal\u00e9, velk\u00e9 ko\u0161\u00edky, o\u0161atky i jin\u00e9. Alalie p\u0159isedla k\u00a0\u017een\u011b a u\u010dila se z\u00e1klad\u016fm. Velice rychle pochopila, jak p\u0159ehazovat prout\u00ed, aby vznikl pevn\u00fd tvar a z\u00e1klad. Mlad\u00edk, kter\u00e9mu kone\u010dn\u011b do\u0161lo, \u017ee d\u00edvka z\u0159ejm\u011b bude n\u011bm\u00e1, neuniklo, \u017ee poch\u00e1z\u00ed z\u00a0lep\u0161\u00ed rodiny. O to v\u00edc ho zaujala jej\u00ed touha nau\u010dit se oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci. Se z\u00e1jmem sledoval, jak se ty n\u011b\u017en\u00e9, p\u011bst\u011bn\u00e9 prsty za\u010d\u00ednaj\u00ed propl\u00e9tat mezi prout\u00edm a po n\u011bkolika minut\u00e1ch byla \u010dtvrtka ko\u0161\u00edku hotova. Od kr\u00e1sn\u00e9ho pohledu ho vyru\u0161ila jak\u00e1si \u017eena, oble\u010den\u00e1 do \u0161ed\u00fdch \u0161at\u016f s\u00a0\u010dern\u00fdm \u0161\u00e1tkem kolem ramen a jednoduch\u00e9ho drdolu. Gestikulovala rukama na sle\u010dnu. Mlad\u00edk ihned pochopil o koho jde. \u201cNo jist\u011b, tohle bude vychovatelka,\u201c zamumlal si pro sebe. Alalie si opr\u00e1\u0161ila \u0161aty a v\u011bnovala \u017een\u011b s\u00a0prout\u00edm d\u011bkovn\u00fd \u00fasm\u011bv. A jaktak naslouchala k\u00e1z\u00e1n\u00ed vychovatelky, zvedla hlavu a zaregistrovala mlad\u00edka, kter\u00fd st\u00e1l t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed n\u00ed. C\u00edtila, jak j\u00ed zaho\u0159ely tv\u00e1\u0159e. Ale uklid\u0148ovalo ji, \u017ee p\u0159es z\u00e1voj neodhalil jej\u00ed nesm\u011blost a ostych. Pousm\u00e1la se a sklopila sv\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 modrozelen\u00e9 o\u010di. Mlad\u00edk c\u00edtil, \u017ee j\u00ed nen\u00ed lhostejn\u00fd. Necht\u011bl ji ztratit z\u00a0dohledu, a tak se nen\u00e1padn\u00fdm krokem dr\u017eel za nimi, aby vysledoval, kde d\u00edvka bydl\u00ed. Te\u010f zn\u00e1 jej\u00ed adresu a bude doufat, \u017ee kdy\u017e se neust\u00e1le bude motat kolem jejich domu d\u00edvku potk\u00e1. Alalie v\u011bd\u011bla, \u017ee jde za nimi, c\u00edtila to. \u017de by jisk\u0159i\u010dka toho, po \u010dem tolik tou\u017eila? Pero, pap\u00edr a u\u017e se valil jeden ver\u0161 za druh\u00fdm.<\/p>\n

B\u00e1se\u0148: TOUHA JE M\u00c1 S\u00cdLA<\/p>\n

Touha je s\u00edla,<\/p>\n

tan\u010d\u00ed jak v\u00edla,<\/p>\n

ve mn\u011b sam\u00e9<\/p>\n

a to pot\u00e9,<\/p>\n

co prvn\u011b\u00a0 jsem ho spat\u0159ila a<\/p>\n

k\u00a0zemi se v\u00e1\u0161n\u00ed svalila.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 Do\u0161la k\u00a0oknu s\u00a0b\u00e1sn\u00ed v\u00a0ruce a opakovala si v\u00a0duchu ver\u0161e, kter\u00e9 napsala. Hled\u00ed p\u0159es zav\u0159en\u00e9 okno a zahl\u00e9dne mlad\u00edka, kter\u00fd ji sledoval u\u017e na tr\u017ei\u0161ti. Poodt\u00e1hla hedv\u00e1bn\u00fd z\u00e1v\u011bs a jemn\u00fdm gestem mu uk\u00e1zala, a\u0165 po\u010dk\u00e1, \u017ee p\u016fjde ven. Do\u010dkal se o dv\u011b hodiny pozd\u011bji. Mus\u00ed se nechat, \u017ee byl vytrval\u00fd a trp\u011bliv\u00fd. Alalii\u00a0 se kone\u010dn\u011b povedlo uprosit vychovatelku, aby se \u0161ly proj\u00edt do parku. Jako spr\u00e1vn\u00e1 d\u00e1ma nesm\u011bla chodit ven bez doprovodu. Vy\u0161la z\u00a0domu tentokr\u00e1t bez z\u00e1voje. Je\u0161t\u011b p\u0159ed domem rozev\u0159ela slune\u010dn\u00edk, op\u0159ela ho o prav\u00e9 rameno, aby ji vychovatelka nevid\u011bla, a v\u011bnovala mlad\u00edkovi takov\u00fd \u00fasm\u011bv, \u017ee c\u00edtil neskute\u010dnou radost a v\u00a0d\u00e1li zvony. Po\u010dkat to nebyly zvony, ale hlas srdce. \u0160el za nimi o n\u011bkolik krok\u016f d\u00e1l. Kdyby to zpozorovala vychovatelka, byl by z\u0159ejm\u011b ohe\u0148 na st\u0159e\u0161e. N\u00e1sledoval je a\u017e do parku. Alalie se\u00a0vychovatelkou posadily na lavi\u010dku, a kdy\u017e je mlad\u00edk m\u00edjel, nen\u00e1padn\u011b hodil vedle n\u00ed psan\u00ed\u010dko. Alalie se sehnula, jakoby si cht\u011bla znovu zav\u00e1zat st\u0159ev\u00edc, a psan\u00ed\u010dko sebrala. St\u00e1lo v\u00a0n\u011bm:<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eSle\u010dno, jmenuji se Alex. Pozoroval jsem V\u00e1s ji\u017e na trhu a byl jsem okouzlen Va\u0161\u00edm z\u00e1jmem o v\u011bci, kter\u00e9 jsou d\u00edvk\u00e1m jako jste Vy ciz\u00ed. R\u00e1d bych V\u00e1s poznal v\u00edce. Srde\u010dn\u011b Alex\u201c<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0 Vychovatelka nic nezpozorovala, byla za\u010dtena do knihy. Neust\u00e1le \u010detla romantick\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, kter\u00e9 kon\u010dily dramatem, jako v\u00a0jej\u00edm osobn\u00edm \u017eivot\u011b. P\u0159i \u010dten\u00ed t\u011bchto knih m\u011bla pocit, \u017ee nen\u00ed jedin\u00e1 na sv\u011bt\u011b s\u00a0podobn\u00fdm osudem. Alalie po\u017e\u00e1dala zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi gesty, zda-li by ji vychovatelka nechala chvilku samotnou. Ona znala jej\u00ed spl\u00edny a p\u0159ik\u00fdvla na srozum\u011bnou. Zav\u0159ela knihu a pomal\u00fdm krokem se vzdalovala. Alalie se rozhl\u00e9dla vlevo, vpravo a uvid\u011bla Alexe, jak post\u00e1v\u00e1 u ka\u0161ny. Alex ji pozoroval a sna\u017eil se odhalit povahu, do kter\u00e9 nemohl proniknout. Kdy\u017e se usm\u00e1la nebo kdy\u017e ji sledoval p\u0159i pleten\u00ed ko\u0161\u00edk\u016f, zd\u00e1la se tak pln\u00e1 \u017eivota. Ale kdy\u017e vy\u0161la z\u00a0domu, byla plna smutku. Alalie pokynula, \u017ee m\u016f\u017ee p\u0159istoupit. Kdy\u017e opomeneme jej\u00ed hendikep, bylo na n\u00ed cosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Alex p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161e, vyt\u00e1hl pap\u00edr, pero a po\u017e\u00e1dal o jm\u00e9no. Chvilku si je\u0161t\u011b dopisovali, ale netrvalo dlouho a vracela se vychovatelka. Pol\u00edbil j\u00ed ruku a vtiskl j\u00ed je\u0161t\u011b jedno psan\u00ed\u010dko. Alalie si jej p\u0159e\u010detla a\u017e doma. St\u00e1lo tam, \u017ee pokud by ona a jej\u00ed rodi\u010de m\u011bli z\u00e1jem, za n\u011bkolik dn\u00ed se kon\u00e1 ve m\u011bst\u011b v\u00fdstava um\u011bleck\u00fdch socha\u0159sk\u00fdch d\u011bl. Jo to sice pouze pro zvan\u00e9 hosty, ale obstaral by pozv\u00e1nky .T\u00edmto si pochopiteln\u011b rodi\u010de z\u00edskal. Hlavn\u011b otce, kter\u00fd obdivoval socha\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed. V\u00fdstava byla velkolep\u00e1. Tisk se o n\u00ed zm\u00ednil s\u00a0velice kladnou kritikou. I Alalie milovala um\u011bn\u00ed. Obrazy, sochy a v\u016fbec pam\u00e1tky. Ka\u017ed\u00e1 socha pro ni byla novou inspirac\u00ed pro dal\u0161\u00ed b\u00e1sn\u011b. Se\u0161it a pero, kter\u00e9 nosila st\u00e1le p\u0159i sob\u011b, u\u017e plnila dal\u0161\u00edmi \u0159\u00e1dky. Ty sochy pro ni znamenaly jakousi svobodu, jin\u00fd sv\u011bt. Alex se zaujet\u00edm op\u011bt sledoval, jak se u ka\u017ed\u00e9 sochy zastavila a jak se j\u00ed dot\u00fdkala, a\u010dkoliv se to nesm\u011blo.Dot\u00fdkala se prsty\u00a0ka\u017ed\u00e9ho \u010dl\u00e1nku kamenn\u00e9 sochy, ka\u017ed\u00e9ho z\u00e1hybu pa\u017e\u00ed, rt\u016f… Alex, v\u00a0nesledovan\u00fd moment rodi\u010d\u016f\u00a0 k n\u00ed\u00a0p\u0159istoupil, vzal jej\u00ed ruku a spolu s\u00a0n\u00ed znovu a znovu se dot\u00fdkal jemn\u00e9ho kamene. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co asi c\u00edt\u00ed, na\u010d mysl\u00ed. Pak j\u00ed pohladil po tv\u00e1\u0159i a p\u0159ik\u00fdvl, aby j\u00ed dal na srozum\u011bnou, \u017ee ji vid\u00ed a\u017e na dno du\u0161e. Kdy\u017e v\u00fdstava skon\u010dila, Alex doprovodil Alalii i s\u00a0rodi\u010de p\u0159ed d\u016fm a rozlou\u010dil se. Otec mu podal ruku a \u0159ekl, \u017ee je u nich v\u00edtan\u00fdm hostem. S touto kr\u00e1snou my\u0161lenkou us\u00ednal a vracel se zp\u011bt k\u00a0Alalii. Jak proc\u00edt\u011bn\u011b se dot\u00fdkala ka\u017ed\u00e9 sochy a pomyslel si: \u201cK\u00e9\u017e bych to byl j\u00e1.\u201c A Alalie? Ta myslela na to, \u017ee kdyby nepoznala Alexe, nepoznala by cit, kter\u00fd ji plnil nad\u011bj\u00ed.<\/p>\n

KONEC 1.\u010c\u00c1STI<\/p>\n

(Pro \u0161koln\u00ed \u010dasopis Labyrint: Vla\u010fka Makov\u00e1 Sobotkov\u00e1)<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Alalie \u00a0\u00a0\u00a0 P\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed dostavn\u00edk, psal se r.1898 z\u00e1\u0159\u00ed a v\u00a0\u017denev\u011b byl pr\u00e1v\u011b sp\u00e1ch\u00e1n atent\u00e1t italsk\u00fdm anarchistou Luigi Luchenim na Rakouskou c\u00edsa\u0159ovnu Al\u017eb\u011btu, kter\u00e1 milovala Bavorsko… <\/p>\n","protected":false},"author":13,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[49,154],"tags":[],"class_list":["post-225","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene","category-pribehy-na-pokracovani"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/225","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/13"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=225"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/225\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8417,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/225\/revisions\/8417"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=225"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=225"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.zsben.cz\/labyrint\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=225"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}