V první části článku o kuželkách jsem vysvětlovala zejména princip hry a dále rozdíl mezi kuželkami a bowlingem. V tomto dalším pokračování bych chtěla zejména zmínit jednak způsoby hry kuželek a dále pak také zajímavosti „ze světa kuželek“, jejich jména.
Kuželky se hrají na dráze k tomuto sportu určené. V závislosti na disciplíně má hráč buď možnost kuželky, které zůstaly po prvním hodu stát, shodit dorážkou, nebo hází při každém hodu do plného počtu.
Způsoby hry:
a) Hra do ,,plných”: Do plných se hraje tak, že se na každý hod postaví všech devět kuželek.
b) ,,Dorážka:” Hráči se před dalším hodem postaví jen ty kuželky, které nesrazil. Hraje do nich tak dlouho, dokud neshodí všechny kuželky. Teprve potom se mu postaví všech 9 kuželek.
c) ,, Sdružené:” Je základní sportovní disciplínou. Půlku hodů na jedné dráze odehraje do plných a půlku do dorážky. Disciplína se označuje zkratkou „hs “.
Zajímavosti:
Podle dochovaných zpráv je hra v kuželky tak stará jako lidstvo samo. Již pračlověk používal „kulaté oblázky”, ovšemže ne při hře v kuželky, ale k lovu zvěře, na kterou číhal při vyšlapaných stezkách v pralesích. První zmínka o hře v kuželky se datuje asi 7000 let zpět od našeho letopočtu. První zřetelnější zprávy o kuželkách máme z doby trojských válek. Rovněž podle řeckého dějepisce Athenauesa měla tehdy hra v kuželky zcela jiný ráz, když se vlastně hrálo o „ženu”. Tento dějepisec o tom píše: počet šlechticů z Ithaky a další počet z blízkých ostrovů ucházelo se o dceru a jmění Ulisovo, a právě tolik bylo zakulacených kamenů, se kterými se hrálo. Tyto nápadníky bohaté nevěsty postavili na upraveném prostranství do dvou řad proti sobě. Uprostřed mezi řadami byl postaven kámen zvaný Penelope. Tato kamenná „Penelopa” byla cílem, na který sokolové museli házet z určené vzdálenosti. Prostranství bylo prý kamenné z mramoru, neboť jinak by ti poslední hráli na úplně rozrytém terénu. Další zpráva o hře v kuželky je již známá z dekretu Karla V., krále francouzského, který hru v kuželky zakázal. Bylo však dovoleno mít na “trávníku” vlastní kuželník tzv. „la boule sur le vert”. Je jistě zajímavé, že tato volně přeloženo „zelená koule – boule vert” dala prý jméno pařížským ulicím „boulevart“. Ve XII. a XIV. století jsou opět již přesnější zprávy, které nám říkají, že dráhy ve Frankfurtu pro koulení do kuželek byly již pečlivě upravovány.
V Čechách se hře v kuželky původně říkalo „švédi”, neboť ji k nám přinesli vojáci švédského krále Gustava Adolfa. Kuželny byly nalezeny již před první světovou válkou, a to po celé Evropě.
Jména kuželek dle jejich postavení:
Jednotlivé kuželky mají svá jména: 1 – přední roh (první), 2 – levá přední dáma (fanka), 3 – pravá přední dáma, 4 – levý sedlák (bába), 5 – král , 6 – pravý sedlák (bába), 7 – levá zadní dáma, 8 – pravá zadní dáma, 9 – zadní roh (poslední).
Kuželky jsou v České republice zaštítěny Českou kuželkářskou asociací, která stanovuje pravidla této hry a zároveň sleduje veškeré zápasy týmů.
Andrea Procházková, 5. B
Zdroje: 